Česká meziválečná poezie, 3. část

tak dobrý den My bychom dneska si něco pověděli o jediném nositeli držiteli Nobelovy ceny za literaturu kterého U nás máme což je tedy Jaroslav Seifert a zbyde čas tak také Já si něco řekneme o jeho kolegovi A také významným básníkovi konstantinu Bílovic Seifert čím začít No uděláme to tradičně Vezmeme to od jeho rodiště takže Jaroslav Seifert je Pražský autor pochází z šišková Ale pozor v roce se tam narodil v době kdy se tam narodil v tom roce 1901 tak Žižkov to ještě není Praha to je město za Prahou byť už jakési aglomeraci která právě bouřlivě vzniká V této době Každopádně je to prostě město nebo čtvrť nebo město v této době Dělnické a jeho rodina vlastně jako žije v dosti chudých podmínkách a jeho dětství a tímhle poznamenáno neznamená to že by to bylo nějaké jako tvrdé dětství ale rozhodně peněz moc neměli odci se v jeho podnikání příliš nedařilo na druhou stranu tam byla matka která dokázala i s tím málem dobře vyjít takže na to dětství vzpomíná jednoznačně jako na dobu šťastnou Každopádně je to autor který vstupuje do literatury do proletářské poezie jaksi poučen nebo já prostě ví o čem mluví protože skutečně z těch chudých proletář poměrů pochází pochází z toho řekněme dělnického Žižkova tak mohli bychom sledovat jak se pokoušel tedy o vzdělání jeho teda peripetie na gymnáziu které je nakonec nedoléhal což měl různé důvody ale především tam dominuje to že jak jsi se vydává vlastní cestou literatury publikuje toho láká víc než čtyři studium Takže už mladém věku prostě se stává aktivní řekněme novinářem pisatel prostě literaturu Seifert patří k zakladatelům devět silou patří k zakladatelům poetismu to znamená Je to jeden z těch opravdu nejpřednějších autorů vedle už zmíněných vedle Nezvala mezi Tajga jo Takže tady skutečně jako ten jeho podíl je tady značný zásadní tak Seifert Jako autor proletářské poezie na svém začátku tehdy přirozeně inklinuje tedy k levici levicové politice má levicový Světozor je komunistou v roce 21 komunistická strana vzniká on se stávají členem a ty sympatie jsou tam zcela jako evidentní no Nicméně Seifert je taky jedním z těch co podepisují manifest sedmi O kterém už jsme tady hovořili takže následkem toho je Komunistické strany vyloučen No a v takové nějakém vztahu to potom má vlastně až do konce života to znamená vlastně vnitřně osobně zůstává vlastně člověkem který soucítí s ostatními věří jistě v nějaké marxistické ideály rovnosti dělníka a podobně ale jaksi s praxí Komunistické strany se málokdy potká tak je to o 50 letech tak jak tomu po okupaci v 860 v 70 letech kdy podepíše chartu 77 jako jeden z mála opravdu významných a jako znám tak je to u těch 80 letech kdy tedy nemůže příliš publikovat A kdy je mu vlastně k překvapení mnohých vlastně udělena ona Nobelova cena jo Takže tady nastává ta situace že u nás vlastně postihovat je na světové úrovni ve světovém měřítku ocene to vůbec nejvyšší cenou a ten režim najednou se dostává tímhle tím No velice trapné situace a nějak love-ru je co s tím Takže nakonec tedy tam vypraví nějakou delegaci k němu která mu to teda předá po blahopřeje nějakým způsobem to publikují ale vyznívá To opravdu poněkud trapně sám tedy Seifert do Stockholmu pro převzetí Nobelovy ceny v tom roce 84 nejede protože už je prostě starý a vážně nemocný takže ta cesta nepřipadala v úvahu už z těchto důvodů takže cenu přebírá jeho dcera no a cypher který jako je nějakým způsobem světově známý tímhle tím samozřejmě jako tu proslulost násobí nebo začne se o něm hovořit nicméně v této době už mu zbývají asi dva roky života a umírá tedy v roce 1986 Tak můžeme se rovnou teda pustit do jeho díla a přitom si připomenout Třeba i nějaké další jako životní eh eh události nebo to co zatím řečeno nebylo A co má samozřejmě nějaký vztah k jeho tvorbě tak Mluvili jsme o proletářské poezii což je ovšem pouze start jako u mnoha dalších lidí této generace takže to je především sbírka město slzách jo Kde najdeme prostě takové ty Nezbytné věci nebo témata a polohy které už jsme si vysvětlovali které jsou typické pro letá poezie To znamená jak jsi nějaká sonda vykreslení těch poměrů kritika prostě ten jako nespravedlivé společnosti té bídy a vize prostě nějaké nápravy nějakého zlepšení Seifert stojí v počátcích poetismu Takže v průběhu 20 let tedy opouští ta Proletářská témata a také jeho poezie se stává nechci hravou vynalézavost fantazijní Takže takhle vypadá jeho lidský deník z cesty do Francie Francie a konkrétně hlavně Paříž navštívil teda už někdy z kraje 20 let s Karlem tigem a vzpomíná na to jako něco na něco úžasného že to byla prostě zásadní jako cesta jeho života protože se prostě podívají do té Paříže jak si odkud všechno přichází a která je centrem prostě světového dění v umění a celkově prostě Charisma toho města jako je něco co ho něco o čem samozřejmě v tužší ale zažít to tedy přímo na vlastní kůži je něco jiného takže i tato návštěva se právě odráží do té první sbírky je to tedy jakýsi lyrický deník z cesty do Francie fascinace velkoměstem Hra prostě s těmi obrazy a formami a tématy přičemž teda se nazývá na vlnách TSF což je zkratka tedy pro bezdrátovou telegrafní komunikaci takže vlastně tam co si futuristického čili nějaký obdiv fascinaci které modernosti jo kdy se zprávy vlastně přenáší vzduchem Doba kdy to řekněme naplno začíná rozhlas telegraf a tak jo něco co dneska samozřejmě považujeme za teda jasné samozřejmě všední navíc jako daleko sofistikovanější rozvinutější podobě tady to mám začátek a No a ta fascinace je prostě tohohle toho druhu další důležitá z jeho poetických sbírek je Slavík zpívá špatně jo Kde zase prostě jsou to že různé jakoby úvahy tou lyrickou formou a moderní době v přírodě v tom smyslu jako tradici a ovšem je tam něco co pro Seiferta je typické prostě motivy milostné osobní vzpomínkové melancholické meditativní reflexivní Jo a vlastně začíná už tady Jasně řekněme vyvíjet svůj styl nebo styl pro své typický to znamená založený právě ta těchto věcech těchto motivech a těchto postupech tady právě fotografie s Karlem tigem tedy tuším že i přímo z té Paříže toto počítadlo právě z jeho do jisté míry experimentální právě sbírky tedy konkrétně ta jablka z Austrálie byla jako zboží které opravdu bylo možné vidět na Národní třídě a že to byla taková jako exkluzivní jablíčka skutečně dovezená prostě z druhého konce světa a teda teda byla cenově nedostupná ale o to více fascinovala Právě například v Mladé básníky takže takto se tam údajně ten motiv teda vzal ale každopádně jako co je na tom významnější nebo důležitější je že je to zase prostě nějaký pokus kombinovat teda slova hru se slovy právě s tou Grafikou s tím vizuálem jo takže zase v tom má prsty Tedy samozřejmě nám známý Karel teige stejně tedy jako tady v těchto případech jo ta experimentální nová torska typografie takže vidíme město slzách vidíme na vlnách TSF tak ve 30 letech teda Seifert jak si nenastoupí do té surrealistické lodi nebo jak to nazvat to je něco co už jde mimo něho tomuhle nepodlehl a naopak vlastně jako Dá se vyvíjí Už svojí cestou kterou jsem tady naznačil Takže ať už to jsou Ruce Venušiny jablko z klína Nebo jaro sbohem tak vždy je to v základu Intimní lyrika smutek nad plynoucím časem určitě je důležitá je vazba jako k zemi Jo to znamená není to jako řekněme platné kdekoliv je to ve vztahu právě k té české krajině v Praze konkrétním místům konkrétním motivům Jo další do toho Seiferta a velice typická co se týče nějaké formy tak ono jako v této době a ještě to bude dlouho platit vlastně neexistuje v tom smyslu že by se pouštěl do nějakých jako volných veršů opouštěl rým opouštěl Rytmus jo dělal nějaké prostě tyhlety experimenty Formální a naopak on je vlastně v tomhle tradiční to znamená verše jsou jakoby jednoduché rytmické rýmují se ta metafory srozumitelná Jo takže ta síla je v tom těch emocí v těch volených slovech v tom výrazu jo takže vlastně to není nějaká jako extra avantgarda ale jako o to je to vlastně nějaká řekněme silnější tvorba poezie právě jako tou fantazií ti tou silou řekněme těch emocí eci tutem pro ta slova Jo a v těchto prostě ohle tak i Seifert samozřejmě reaguje na tom co se jaksi začalo dít na konci 30 let a v letech 40 to znamená teda doba národního ohrožení nástup nacismu a teď bezprostředně Jak se dostanu našich zemí Takže už opakuje pochopitelně Mnichov okupace protektorát a teď vlastně všechny ty prožitky válečné a heydrichiády teroru nacistického a v závěru tedy Pražského povstání Osvobození Rudou armádou že jo nebo z toho Pražského pohledu že jo To samozřejmě byla Rudá armáda Takže tohle to všechno tady Seifert reflektuje jak už víme není v tom sám ale opět patří prostě k těm zásadním autorům který jak si to zpracovávají nejoriginálnějším jako nejsilněji a je to pro něj samozřejmě zase nějaká jako terapie protože jako této Národní tragédie nebo tragédií se dá říct Samozřejmě někoho ničí že jo Takže prostě je to jako cesta jako asi v téhle řadě sám sobě pomoci potažmo čtenářům a celému národu Takže když se podíváme na některé konkrétní tak Zhasněte světla vyjadřuje že jo jako ten ten motiv že jo to je pohnuté doby že něco končí vějíř Boženy Němcové jo On se vrací prostě čistom nebo silný motivu minulosti k symbolům můžeme říct jako tedy rozhodně osud Boženy Němcové byl jo takže motiv síly osobnosti ženy která šla jaksi proti době proti všemu co přinášela což jako to 40 a především 50 léta těch represí po revoluci Myslím v tom 19 století skutečně jako nebylo a ona žila jako v totálně existenční krizi existenciální by se dalo říct jo Takže je to určitá paralela vlastně po 100 letech přibližně a určité možná hledání síly právě u tohoto vzoru téhle slavné spisovatelky světlem oděná nebo Kamenný most jsou sbírky z doby války z doby Protektorátu které přímo vlastně se vztahují k Praze ten motiv nebo ten to spojení ten obraz světlem oděná vlastně už jako takový jako středověký emblém používaný snad prvně jako pro původně pro pannu Marii která jak si vyzařuje něco nějakou auru jo takže je tam toto spojení a tady ovšem je to přenesené na celé to město které má jako nějakého ducha Genius Loci a samo o sobě prostě je nějakou jako trvalou jistotou něčemu něčím jako původním vlastním souvisí jo jako s nějakou identitou tím domovem a ta starobylost a kontinuita Jo a tohle to všechno je pro něj vlastně nějak opora Takže hodně se to točí prostě kolem Prahy a zejména teda tomu jádru tomu srdci po válce vydává přilbu hlíny což je v podstatě soubor veršů které vznikají v průběhu války a vrcholí to právě reflexní Pražského povstání Tak jak Už jsem o tom v podstatě mluvil v 50 letech kdy se stáváte teda nežádoucím autorem eh jako Nezajdeme jako že by prostě byl vězněn nebo dopadl jako jiní v podstatě ještě o tom budeme mluvit ale jako prostě jeho díla jsou teda přijímána poněkud ne pozitivně Jo je to případ třeba písně o Viktorce což je do jisté míry pokračování vějíře Boženy Němcové se zaměří na ten silný motiv silný příběh právě té lásky prostě Viktorky Z babičky a vlastně tady jako vytváří paralelu s osudem samotné Němcové Jo a to je samozřejmě téma jako silné ale také pochmurné je v tom co si že jo pesimistický jeho protože ten příběh končí tragicky a už toto stačilo proto aby prostě představitelé toho režimu prostě Ministerstvo kultury a podobně tak řekli tohle dneska v dnešní době nechceme protože to je pochmurné ale my přeci teď prožíváme radostný čas budování nové Vlasti A proč nám jsem jako zanášet takováhle taková ta temná díla jo Takže v tomhle smyslu to bylo teda jaksi pranýř No Seifert měl v asi štěstí i v tom že jako Nezval zůstává jeho přítelem takže zde patrně taky hodně udělala prostě Nezvalova Jo Takže ne že by to prostě furt to bylo lehké období ale nějakým způsobem to tedy přežívá každopádně v této době vzniká tedy jeho sbírka Maminka která patří k těm nejcennějším jo takže máme tam zase Nebo dá se to vysvětlit A k tomu říct že jo že je to na pozadí prostě nějaké kritické doby jeho asi poněkud kritického duševního stavu takže vzpomíná prostě na to nejmilejší vzpomíná na dětství na domov na lásku jo takže tady je to asi takové nejsilnější formě podobě tak tak ještě jsem chtěl říct že v těch 50 letech ho navíc jako postihne těžká nemoc pohybového ústrojí a vlastně jako někdy se z toho úplně jako pak nedostane Jo to znamená Seiferta potom na těch fotek na těch fotkách od 60 let dál většinou vidět prostě s berlemi francouzskými holemi prostě problémy tak asi postupující věk tyhle prožitky a další věci vedli k tomu že v 60 letech už jako vlastně stárnoucí autor mění svůj styl jo což není tak běžné většinou Vidíme že o nějaké rychlé proměny na začátku když se ten člověk hledá pak se nějak najde u toho Seiferta je to jakoby obráceně Jo že dlouho zůstává vlastně jako ten lyrický rytmický ale v těch 60 letech najednou vlastně to všechno jakoby z Drsné To znamená jak píše Jo takže najednou ten verš začíná být volný civilní bez metafor vlastně jakoby přibližuje se k provoze začíná být takový syrový jo takže je určitě zatím nějaká deziluze tušení že jo prostě blížící se smrti nějaká reakce prostě na to co se děje v té společnosti jo takže že je to docela výrazná změna Takže v tomto duchu jsou pak napsané sbírky právě za 60 let jako je koncert na ostrově morový sloup nebo deštník z Piccadilly to už teda se dostává ještě do další doby těch 70 a raných 80 s tím deštníkem býti básníkem té tuším rok 1983 jo Nicméně jako o všech platí co jsem říkal To znamená že už je to psáno tím pozměněným stylem a taky ta tématika se nějak proměňuje celkem pochopitelně tam sílí prostě ty motivy smrti jako stárnutí pomíjivosti obrácení se zpět melancholie vzpomínání na tom Mládí jo Takže v tomto duchu A když mluvíme o téhle hře tak je dobré taky jako vzpomenout Seifertovy vzpomínky vzpomínkovou knihu všecky krásy světa která teda vychází poprvé 279 ale v exilu 66 a potom nějaký jako cenzurovaný podobě až někdy počátku 80 let u nás z toho co jsem řekl jako to může vypadat že píše nějak depresivně v té době jako takové motivy tam jsou samozřejmě nebo pocity emoce ale on to vždycky dokáže prokládat jako něčím řekněme pozitivním lyrickým vtipným jo Takže je to barvitější jo není to jenom Depka rozhodně a konkrétně teda tahle Kniha vzpomínek jako patří k tomu nejlepšímu co tady vůbec máme nejenom proto že je to jako skvělý způsob jak nějak pochopit tu meziválečnou dobu a sílu prostě éry hry jo zejména v tom umění v té poezii ale nejenom protože on tam vzpomíná na kdekoho takže se tam dovíme mnoho dalších osobnostech nejenom Básníci to znamená výtvarníci hudebníci film hřích a já nevím všechno jo Prostě ty lidi co znal No a ještě teda tady můžu uvést jako ranější vzpomínkovou knihu už z roku 29 která se jmenuje hvězdy na rajskou zahradou což je Teda naopak vlastně jakoby bezprostřední reakce na prožitá 20 léta jenom připomínám že je to ten rok 29 kdy tedy podepsal manifest sedmi Tak tady už máme staršího Seiferta v roce 1969 kdy spolu zakládám Svaz českých spisovatelů jako nezávislý orgán který ale vydrží asi rok protože pak už nastoupí normalizace a tady je Seifert tedy v době kdy je mu udělena Nobelova cena jo takže fotografie si jeho břevnovského bytu nebo domu na Ladronce prostě z těch posledních let tak pomníky odkazy na Seiferta najdeme různě jeden z těch novějších se nachází na Žižkově který je tam přímo v seifertově ulici a připomíná teda sepětí práce Seiferta s touto čtvrtí dneska Pražskou Ono těch míst bylo víc jo není to jenom jako jeden byt nebo jeden dům ale oni to vystřídali více takže i z tohohle důvodu ho Najdeme prostě na té ulici je takové náměstíčku tak závěrem teda přečtu tady báseň býti z básník býti básníkem ze stejnojmenné sbírky kde si můžete Mimochodem všimnout už jako toho posunuté jeho stylu život už mě dávno přesvědčil že hudba a poezie jsou na světě to nejkrásnější co nám život může dát kromě lásky Ovšem ve staré restauraci vydané ještě CK kniho skladem v roce Kdy zemřel Vrchlický vyhledal jsem o poetice a básnických ozdobách pak jsem si dal do sklenky růžičku Rozděl svíčku a půjčila psát své první verše jen vyšleháme ani slov a hoř ať si třeba popálky překvapivá metafora je víc než zlatý prsten na ruce ale ani puchmajer Rýmovník nebyl mi nic platný Marně jsem sbíral myšlenky a křečovitě zavřel oči abych zaslechl zázračný první verš vezmi však místo slov zahlédl jsem ženský úsměv a ve větru rozevláté vlasy Byl to můj vlastní osud za ním jsem klopýtat celý život opice skáčou přes kapok a rambutan mám ve větvích opice rád když skáču a skáču přes kapok a rambutan už jdete opice spát a všude tam kde z visutých kořenů roste indická noc v posvátných stromech Momo stra jen oken ho spatřit to je onemocnění A těžko se léčí bílými ocásky z japonských myší nevím co dělám proto odpusť mimo Já myslel že to nic není rozsypat na stole bok a sůl a zatím celá jáva hrůzou se třese co udělá Momo už si pouze zdi a stropy z bambusu a opice skáčou přes kapok a rambutan ještěrka bláznivá Viktorčin hlas v co se děje když opice skáčou přes kapok a rambutan utíká pozdě za obraz ten spadne a ještěrka dívá se na mě skelným okem šílí a volá toké toké tak ne nezbláznil jsem se tohle to je báseň ze sbírky S lodí jež dováží čaj a kávu od Konstantina biebla který možná není tak známý jako Seifert Jako Nezval ale rozhodně patří k zajímavému autorům který bezprostředně u toho a který spolu tvoří český poetismus při realismus prostě avantgardu A který mu jaksi dodává další rozměr právě zejména tu exotiku protože Bible nejenom že z ní prostě o vzdálených zemí což pro ten poetismus jak už jsme si říkali je typické prostě jako ta ne slabost ale jako ten zájem prostě o to nevšední proto vzrušující exotické ale on se tam byl i podívat on procestoval eh tropit Jihovýchodní Asii byl na Jávě na Sumatře na cejlonu Jo a tak dále Takže je to vlastně založeno na bezprostřední zkušenosti i to můžeme vidět že právě v té básně Co jsem na začátku přečet čili na těch konkrétních motivech jinak Konstantin bígl tedy Pocházel od Loun konkrétně slavětína Kam se vrací Nebo na to Lounsko Přesněji řečeno vlastně po celý život Pokud zrovna není v Praze kde tedy jako začal působit a kde se prosazuje jako básník a kde tedy také má řekněme trvalé bydliště tak bych byl o něco málo starší než většina autorů který má řeč to znamená narodil se už 1898 což jsou nějaké dva tři roky ale on je to dost podstatný Protože on ještě stihnul první světovou válku to znamená byl odveden a jak jsi si to užil říkám v uvozovkách jako celkem dosti protože bojoval Jak haliči tak na balkánské frontě tam ho málem popravili protože se dostal kam neměl Nicméně se mu podařilo utéct do toho byl ještě docela vážně zraněný jo takže vlastně toto všechno dohromady už v tomhle útlém To je dětství ale mladém věku Prostě ho řekněme přineslo mu zkušenosti kteří jeho kolegové zpravidla neměli tak byl z lékařské rodiny a sám který se dal tedy na medicínu takže s tímhle i přichází do Prahy ale jako ta jeho životní cesta pak šla jinudy jo Takže sice jako i vystudoval ale nepraktikuje ještě budeme mluvit později Tak na druhou stranu i to se té tvorbě odráží jo takže takové motivy jako pitevna třeba ale jako i další věci tak tak tu jsou Jo v čemž taky není úplně jediný třeba u takového Miroslava holuba což se teda dostávám trošku dál Ale i jiných autorů prostě ta profese jo pokud je to něco jako právě ta medicína tak tak zpravidla nějak figuruje nebo to nějak ovlivnilo jazyk tématiku a další věci Tak jak bylo řečeno v těch 20 letech teda jako se spolupodílí na rozvoj poetismu tehdy také právě podniká ve 20 letech ty velké cesty ehm ehm Později se přidává k seriály scum takže vlastně jako následuje Nezvala tady kde ho a další za války sice píše ale republiku je A jako jistý Zlom přichází po válce to znamená zejména s komunistickým převratem kdy je Konstantin Biebl teda patří k těm který ten režim jako dá se říct v semile jo protože básník nebo člověk který jak si celý život věřil prostě levicové marxistické ideologii komunismu potom se stává autorem vlastně nežádoucím se jim zejména je mu vyčítá na jeho syna komunistická považuje jako vlastně za zvrácené umění takže i takový Nezval jako to v tomhle jako nemá jednoduché a musí existovat nějak vybruslit a nějak to vysvětlit A jo a přikrýt nějakými jinými činy No každopádně Končí to tak že prostě ten tlak je enormní a bígl v 1:50 roce vyskočí z okna to znamená život končí sebevraždou Jo těch důvodů se dá najít jako více jo je tam určitě vážná nemoc a to ale jako podle svědectví blízkých a podobně co prostě v těch posledních letech a měsících a týdnech prožíval tak jako tohle zjevně mělo zásadní prostě podíl na to jo A můžu jenom jako vzpomenout že že v tomhle tom rozhodně jako není sám koho prostě ten komunistickej Terror nějakým způsobem dostává Terror nebo tlak nebo prostě že jako postava známá vlivná je o to více sledovaná jo Tím že nejde přímo s tím proudem Takže jenom pro srovnání Jo takový Záviš Kalandra byl přímo popraven v 5 roce v té skupině jsme Horákovou v Karel teige zemřel 1:50 v roce na infarkt také existoval jako taková legenda kterou šířil třeba Andreje Breton že že také to byla sebevražda ale to byl omyl jo a ještě je tam sebevražda mi tuším Jiří Frejka z Osvobozeného divadla Jo takže to opravdu jako má tragické parametry a spoustu těch lidí kteří jak říkám celý život věřili tomu komunismu vlastně nakonec ten režim totálně prostě Jsem zničil tak teď tedy k jeho dílo začíná proletářské vlastně projde vším že mi těmi základními třemi etapami řekněme úplně první sbírka jsou písně souchotiny v Chorvatsku na Krku v Bašce Sanatoriu právě kde se tedy měli léčit a z té skupiny Vlastně co tam byly tak to jediný přežil vlastně jo Takže tohle to určitě jako taky byl zásah velký že jo do jeho života ono ostatně už někdy po té válce když zjišťuje že teda je nemocen tak prostě propadá depresím ale pak to právě ta literatura ta tvorba ho z toho dostane tak přicházejí tedy jeho proletářské sbírky jako je cesta k lidem kterou tady píše napůl se svým strýcem zloděj což je asi nejoceňovanější kde jsou už jsou přítomné motivy té exotiky toho Blízkého východu v tomto případě a už vyloženě poetickém teda tady už je takový totiž jak jsi přechod tak je sbírka zlatými řetězy která vlastně vyniká takovou tou poetickou hravostí No a potom už tu máme Onu S lodí jež dováží čaj a kávu což tedy na té naší básnické scéně je prostě výjimečné jako nikdo nic podobného nenapsal právě jak si z této sbírky jsem četl tu úvodní báseň tak je to vlastně lidský cestopis kde ožívají ty tropy ale jsou tam témata lásky války Jo je to takový jako hodně plastický obraz je to psáno asociativní metodou měla zase prostě to co je příznačné pro poetismus jako takový asociativní metoda Polytech jo volný myšlenkový proud Takže na tomhle základě to rozhodně je postavené asi vrchol na jeho skladba a vrcholící poetismus řekněme je teda sbírka Nový Ikaros která je opět dělá na vlastně metodou pásma kde vlastně jako pokládá takovou základní paralelu že tím eikrem který riskuje svůj život je právě umělec básník jo trošku můžeme vzpomenout na Nezvalova edina jo kde taky máme paralelu že vlastně jak si to ten básnický úděl nebo udělal toho básníka tak jako připomíná různé jiné jiné opět můžeme říct že Nový Ikaros jako je hodně jako tématicky rozmanitá věc jo takže není to jenom prostě ten motiv toho ikara toho Ledce vzduchem nebem ale je to svět z jeho problémy Jo a už jsme na konci 20 let a ještě tam přichází opravdu všechno možné z jeho serialy tedy Nebe peklo ráj třeba a potom už vydáváme těsně tedy vlastně před válkou na konci 30 let vydává zrcadlo noci a potom až po válce vlastně těsně před smrtí sbírku Bez obav což je název který Vzhledem k tomu co prožíval jako je až sarkastický jo protože byly to právě obavy nějakou které se ho zmocňovat prostě enormním způsobem V této době je to sbírka komplikovaná Myslím jako z hlediska toho jako co si o ní myslí tak jí přijmout protože je vidět že táhne Hledá se je to snaha jak si opět propojit prostě ty budovatelské motivy té doby protože jako není pravda že by vlastně k tomu nějaký odpor nebo se od toho distancoval je to jako snaha prostě v tom něco najít nebo se nějakou nějakým způsobem ztotožnit jo ale na druhou stranu zůstat takže najdeme i reflexní lyriku jo a prostě nějaký pokus tedy jít dál a nějak to prostě pojmout jo navíc jsou to teda verše z nějakých uplynulých prostě deseti let nebo ještě více takže zase je to prostě rozmanitější tak tohle to je krajina právě jeho dětství a jak říkám vlastně rodiště Kam se vracel konkrétně tady ten Slavětín u Loun v pozadí můžeme vidět právě jak si typické Lounské kopce které už jsou jakýmsi jako podhůřím Českého středohoří tady máme portrét fotografie Konstantina Bílá a tady jak si ve skupince významných avantgardních umělců takže vedle něho Máme to a jen potom je tam jeho manželka Marie Nezval s tím foťákem do kterého kouká z vrchu Proč je doba zrcadlovka nějaká Minolta tuším A ten pán klobouku co je Vladislav Vančura a tady máme tedy vlastní fotografii výbavu právě z té Indonésie jo takže on nejenom že o tom stával jako přivezli i jako dosti zajímavé snímky jako je právě toto no a závěrem se můžeme podívat zase na odvážné experimentální avantgardní přebalit z dílny Karla Tiger takže to byly pro dnešek bylo všechno Děkuji za pozornost Mějte se hezky a nashledanou