Rozpad evropských koloniálních panství, 1. část

kde se podíváme na jeden zvýraznit důsledků 2 světové války a zároveň klíč k pochopení mnoha událostí poválečných vysvětlení toho Proč některé oblasti se stávají ohnisky konfliktů dlouho po válce často tedy až dodnes vlastně povíme si o rozpadu evropských koloniálních panství na tom úvodním obrázku máme dílo výsledek lidové tvořivosti vlastně kolonizační bránit které kteří se vozí autem a s despektem shlíží tedy na podlahy obyvatelstvo právě pohledem toho domorodce tak ten proces rozpadu koloniální systémů je nečekaně rychlý určitě když to srovnáme ten s tou dobou kterou vzniká kterou se rozvíjel těch několika století počínající někdy na konci 15 století se zámořskými obědy jak už jsme to pozorovali daleko dříve jo takže koloniálních panství vrcholí někdy řekněme meziválečné době ale poté druhé světové válce přichází opravdu rychlý propast Co je paradoxní je že o ty kolonie často přicházejí právě vítězové druhé světové války Velká Británie Spojené státy americké Francie nebo třeba Belgie a Nizozemí malé evropské státy které ale také disponovaly rozsáhlým koloniálním panstvím tak co za tím stojí rozhodně během té druhé světové války který se velice překotně rozvíjí nacionalismus Národní uvědomění Národní Probuzení v těch nejrůznějších podman národech a zemích často je to dáno tváří tvář třeba novému utlačovat příklad Jihovýchodní Asie kterou ovládají Japonci jo tak tam to hnutí odporu vlastně se rozjede Na takovou úroveň že když se to zpátky vrátí potom třeba francouzů nezastavení obecně prostě tahleta situace probouzí tu Národní identitu tak potom další důležitá věc je že světová veřejnost se po té válce daleko víc Školní na stranu utlačování Určitě v tom tedy jako hraje roli ta válečná zkušenost to co se děje že jo jakým způsobem to odnesli právě země které byly v Německu a dalších pochopitelně tedy zločinných režimech závislé takže je prostě větší vůle k tomu víc vstříc těm co touží prostě po nějaké Svobodě samostatnosti autonomii Tak nejprve se začínají prosazovat tato racionální hnutí v zemích těch oblastech koloniálních které vlastně měly dlouhou kulturní tradici to znamená společnosti kulturně vyspělé takže příkladem který tady lze uvést na kterým se to dá dobře ukázat je Indie že ta indická Kultura je prastará starší než ta středomořská dokonce jo nebo Evropská řekněme prostě vedoucí až do starověku že jo takže tady je rozhodně na co navázat a kontinuita je dlouhá Samozřejmě někdy někde třeba v centrálně Africe auto vypadá trošku jinak tam ten proces je pozdější a dosti odlišný Tak když jsme tady u té indie eh tady vlastně to osvobozování a cesta k samostatnosti je spojená především s jedním významným jménem a jednou významnou osobností a to je mapa Gándhí Což byl teda in který vlastně v mládí bylo takovým typickým představitelem prostě toho řekněme té intelektuální vrstvy v té koloniální zemi to znamená in který se jaksi po Evropské který studoval v Anglii který se stal advokátem No a v podstatě anglická kolonie navíc tam právě také byla menší na indická tak se vlastně setkal s takovou Mírou vlastně rasismu že to zní probudilo jaksi úplně nové myšlenky a v podstatě vedlo pak takové přeměně že se z něj stal opravdu vůdce právě boje proti rasismu proti svobodě proti samostatnosti přičemž teda na to jde cestou která vychází právě z starých náboženstvích a starého indického myšlení u něj ovšem je to takový prostě mix jeho možného protože ho vychází třeba i právě z Nového Zákona prostě mě to studovaný člověk který propojuje myšlenky prostě nejrůznější kultura a směru ale asi nejsilnější je tady pořád samozřejmě ta indická tradice satya dráha je také indické slovo a je to cesta vlastně odporu nenásilnou cestou setrvávání v pravdě Jo takže to jsou vlastně pochody nebo jak to nazvat jo hnutí odporu stávky svým způsobem kterých do kterých se potom zapojoval čím dál tím víc lidí a prostřednictvím kterých potom dosahoval opravdu značných úspěchů navíc se tady je důležité že taková takový to nedá silný protest masový ovšem pak se stává inspirací pro nejrůznější hnutí jako pozdější Jo v 60 letech třeba protiválečné protesty něco z toho můžeme cítit i v té nepolitické politice u nás jak jsme o tom hovořili v roce 68 jo Takže ten vliv je tady opravdu nepřehlédnutelnou tak eh Gándhí jak už jsem naznačil nebo jak asi vyznělo z toho co jsem říkal stojí nad náboženstvím v podstatě takže rozhodně to není bojovník za čistotu víry ať už je jakákoliv naopak je to člověk který se snažil smířit náboženství mezi sebou což tedy v té Indii samotné jako byl problém protože Ptáček náboženství to bylo hodně a především jako konfliktní si ukázal vztah teda hinduistů a muslimů Jo takže to se vlastně mu nedaří a vlastně končí to tím že ta Indie v momentě kdy se osamostatňuje tak se osamostatní v podobě dvou států rozděluje se vlastně na Pákistán a vlastní Indie tak krátce po té druhé světové války tedy získávají samostatnost země státy tedy takzvané Zadní Indie to znamená Barma malajsko Francouzská Indočína Kde je ovšem ta situace je složitější tam se ta Francie snaží udržet vliv a vede to tedy k válkám ve Vietnamu nejprve ztrácí Později se Spojenými Státy americkými tak Nizozemí se snaží uhájit svoje tedy rozsáhlé kolonie především jde o Indonésii ta už v roce 45 tedy vyhlásí nez nizozemci s tím jak si nesouhlasí takže tam se bojuje čtyři roky až teda vlastně na naléhání OSN se Nizozemí vlastně těch nároků vzdá a v roce 49 tedy je vyhlášena samostatná Indonésie tak tady máme právě zmíněných ten princip kterým jsem tady zmínil to znamená ta nadvláda japonská často právě v těch podmíněných národech probudila tedy tu iniciativu vlastně tu touhu po té samostatnosti a v momentě kdy se vrátili tomu původnímu koloniálními pánovi Tak už jaksi nebyly ochotní toto podmanění toto podřízenost vlastně obnovovat Jo a to je samostatnosti se pokusili tedy dosáhnout úspěšně tak po válce již nešlo vrátit zpět Tady se můžeme podívat na britské Impérium v čase největší růžové barvě tady opravdu velice mnoho jo chilli vidíme velkou část Severní Ameriky značné oblasti v Africe právě v jižní asi vidíme tu Indii táhnoucí se až právě jako hlubokou do té indie zadní Austrálie Nový Zéland prostě oblasti opravdu po celém světě Jihoafrická republika v podstatě v rámci té Afriky tady to Nicméně trošku zblízka co všechno vlastně byla ta britská Indie že to není rozhodně jenom ta dnešní Indie ten indický stát ale že to opravdu začíná už tím pákistánem a končí to bangladéši a ještě dále jo takže skutečně to byl na obrovská země bylo to dokonce císařství Už čtyři královna Viktorie tedy vystupovala v Indii jako císařovna byla to taková základní opora koloniální pro tu Velkou Británii tak někdy na přelomu století jako ještě vlastně mladého právníka po Evropské unie tedy v Evropské obleku a tady už tradiční indickém šatu V kterém začal vystupovat a zdůrazňovat tím tedy svůj indický původ a jako vztah k indické tradici jo Takže tohle taky mělo samozřejmě svoji sílu že když vlastně na ten první pohled ten vztah naznačoval a takhle jednal i prostě na té nejvyšší úrovni těch mezinárodních kongresů setkání takže na první pohled vlastně už vzbuzoval pozornost tak Podíváme se na tu první vlnu dekolonizace tedy do roku 1950 Tak už v roce 46 krátce tedy po válce osamostatnění dosahují Filipíny Filipíny které byly tehdy předtím japonským závodem Kolonii Spojených států amerických od roku 1898 předtím to kolonie španělská tak sýry a Jordánsko první světové války kolonie Osmanské říše osmanského Turecka tehdy to znamená během první světové války se dostávají pod nákladu nadvládu Velké Británie a Francie byla bych to asi říct obráceně protože Sýrie byla Francouzská zatímco Jordánsko spolu s oblastí dnešního Izraele tedy byly takzvaný britským mandátem takže to se také vlastně po tedy té druhé světové válce mění tam ještě možná uvedu že co se týče toho Jordánska tak ono tvořilo vlastně jeden celek z izraelem vlastně akorát tohle bylo bráno to je Dánsko jako část které jsi říkala za Jordánsko protože ten Jordán tvořil tu hranici dnes tvoří hranici právě mezi izraelem a tedy státem Jordánsko tak Izrael který vzniká na základě Inicia Organizace spojených národů v roce 48 jo jako takový čin který má pochopitelně úzkou vazbu k tomu co se odehrálo za druhé světové války vlastně to vnímáno jako určité odčinění holocaustu To znamená že ti žije dostanou jaksi náhradou v určitém smyslu který vlastní stála po kterém touží někdy 19 století to znamená se vznikem sionismu to znamená v podstatě nacionalistický hnutím které přichází s tou myšlenkou vrátit se do země zaslíbené a vytvořit tam moderní židovský stát jo Takže ten proces je tímto završen ovšem rozhodně ne bez problémů Tak jak Už jsem tady to předznamenal Indie se vlastně v tom roce 47 rozděluje na Indie a Pákistán a je to dáno tedy především tím náboženským pozadím to samozřejmě vlastně těma takovýto akt rozdělení toho území zase hinduistů a naopak na té druhé straně mnoho muslimů takže vlastně pak jsou to snahy těch lidí vlastně já se dostat na tu stranu druhou takže jsou to obrovské migrace které jsou spojeny s konflikty a těch obětí na životech je tam obrovské množství jak jen může být takhle lid na té oblasti tak řada v tedy bývalých britských kolonií jako neztrácí a nevzdávala se úplně vazby na tu Velkou Británii je to tedy příklad vlastně většiny že ta koloniální vazba přichází vlastně takový jako volnější vztah dodnes mluvíme o tedy zeměkoule jsou kterým tedy formálně pořád vlastně vládne královna Alžběta II i když jsou to státy které mají naprosto nezávislou politiku jo ale určité společenství volné dodnes vytváření ten Common 20 století do zásadně způsobem proměňuje uvolnily tak výrazné teda pro mě taky už jsem na to narazil se dějou v jihovýchodní Asii jak tedy v té ostrovní části Mluvil jsem o Indonésii Tak tedy na té pevninské Tak jaký jsi důsledek toho co se odehrálo za druhé světové války To znamená že tady vlastně se rodí dvě super velmoci Sovětského svazu a jaksi západu tak určitý důsledkem je právě vznikl dvou Vietnamu stejně tak dvou eh komedií jo komunistický sever jih ovlivňované Francii to je Koreji je to podobné kde teda ta rovnoběžka která se mi rozdělí je stanovena jistým americkým plukovníkem z toho důvodu aby Rusové ne obsadili celou tu koreou získávají vlastně ten jejich je to také určité vlastně jako demarkační členění jak jsme to poznali v Evropě No ale právě to je základ pak těch velkých konfliktů po druhé světové válce korejské války vietnamské války jak už jsem zmínil těch vietnamských Válek bylo dokonce několik tak tak Kambodža Laos se stává tedy eh nezávislý nebo Ženevské konferenci roku 54 kde se řeší i ta Korea vlastně po válce ale neúspěšně dodnes máme vlastně dvě Koreji A dodnes vlastně ten konflikt je neukončený v válka jako oficiálně nikdy neskončila což pochopitelně je situace dlouhodobě zneklidňující tak velké řekněme změny se odehrávají a tady je to trošku jaksi širší Horizon také v Číně i zde se prosazuje tedy Komunistický režim který tam Mimochodem který trvá doposud ovšem je to po Dlouhých vlastně vlnách Válek které probíhají už od 20 let kdy proti sobě stojí tedy v podstatě čínští racionální pod vládou jistého Čajka jiška a proti tomu tedy čínští komunisté pod vedením Mao ce-tunga kteří nakonec tam v roce 49 vlastně vítězí v té poválečné vlně občanské války za války dočasně drží spolu vytváří určitou frontu proti japonského podmanili No ale poté válce se tedy opět rozvede konflikt který končí tím že čanky vyhnal Thailand kde dodnes vlastně pokračuje Tento stát a samotné Číně se tedy prosazuje Mao ce-tung a jeho Komunistický režim tak 249 tedy Nizozemí uzná nezávislost Indonésie po těch konfliktech o kterých už byla řeč No tady máme zaznamenaný právě ten proces Jsou tam zahrnuty i vlastně je nebo jako ty události předcházející k tomu co Sledujeme to znamená Mám data samozřejmě ta dekolonizace začíná trošku dřív takže třeba oblasti jihoamerické se už v průběhu tedy 19 století v podstatě osvobozují jo ale pokud se podíváme tedy na tu Asii Afriku tak tam to vlastně je období které sledujeme Jo čím tedy jaksi zelenější barva tím později takže takové oblasti jako Mozambique jako jenom vyjet až záležitost 70 let tak tady máme tedy Izrael který tehdy vznikl v roce 48 ovšem toto vlastně není potom úplně realizovaný model takhle to navrhuje OSN 247 ovšem Když potom během Gurion opravdu 1248 Izrael vyhlásí Tak tedy podíl toho židovského státu ta jeho rozloha je větší než bylo stanoveno a jako to je problém který se řeší doposud tak tady máme tedy zmíněného Ben Gurion a prvního prezidenta státu Izraela při příležitosti právě vyhlášení státu tato slavná událost tak tady se můžeme tedy podívat do té Jihovýchodní Asie vidět tedy Indonésii která tedy vznikla z té holandské kolonie čínu Vietnam tady už rozdělenou koreou tady jsou pak zaznamená zaznamenány pohyby armád právě Čánka jíška a Mao ce-tunga aby ho tedy té občanské války Tak toto jsou státy nebo země commonwealthu takže Vidíme že to je obrovské množství zemí dodnes často vlastně to dodnes jako je naznačeno Už samotné vlajce že to tam zůstává ten obdélníček vlastně té britské vlajky Takže ta tak do té čankajšek to znamená vůdce čínských nacionalistů To je také on na jiné fotografii jako je to sluníčko bílé na modrém pozadí právě byl znak tedy tohoto hnutí a proti němu tedy Malce tung Jak vidíte jaksi v těch odrazech za ním jsou tedy postavit ono je to má souvislost je to komunista pochopitelně A navíc také vlastně tvůrce dosti svérázné verze marxismu kterému se nebo které se zpravidla říká maoismus kterou do toho dává nové prvky pochopitelně ovlivňuje tu čínskou tradicí a vytváří z toho jakou linii No skutečně osobitou de kolonizaci po roce 1950 se tedy budeme věnovat příště