Úvod do výuky dějepisu; dějiny a dějepis, moderní dějiny, osvícenství

Dobrý den vítám vás u prvního videa kde si uděláme takový úvod do výuky dějepisu která nás čeká v tomto a dalším roce už ve škole jsem tady říkal že ty dějiny dějepis jak to učíme tak eh se zaměřují na dějiny moderní zejména 20 století a my bychom si dneska tady udělali takový úvod do této výuky začneme o dějepise samotném Co jsou dějiny Co je dějepis Jaký je ten vztah mezi tím následně si teda upřesníme Jak rozumět pojmu Moderní dějiny A v čem se tedy jako nějak kvalitativně a všem možném odlišují od toho Dosa předchozích dějin od těch starších dějin a následně teda bychom se zaměřili už přímo na zrod moderních dějin to znamená na dobu osvícenství tudíž bychom si nějak definovali co se vlastně tehdy v tom 18 století stalo jaké myšlenky se objevily takže nejprve k dějinám a dějepisectví dějepisu Kde je z bytu Jak se dříve na školách tento předmět nazýval jak definovat dějepis tak je to eh vědní obor disciplína která se zabývá tedy dějinami člověka a jeho Civilizace co to Mimochodem říká že to není tam minulost která je předtím to znamená dinosauři to není předmět dějepisu Samozřejmě se to týká minulosti ale to je předmět zájmu přírodních věd protože tady vlastně nemůžeme sloužit nějakými zápisy nějakým zkoumáním prostě jak funguje dějepis jako takový to znamená především na základě prostě historických písemných Pramenů jo Takže v tomto dám do toho ani vlastně Pravěk do dějepisu jako takového se nevyjde protože ani ten ještě není písemně zaznamenaný ale týká už se samozřejmě vývoje počátku Civilizace člověka takže tam na jednu stránku patří tak eh Jaká je to disciplína jaký je to předmět kam ho budeme řadit humanitně společenský to znamená humanitní vědy které znamenají teda jo To co člověk vytvořil Zatím se skrývá člověka jeho teda prostě činorodost tvorba to Co produkuje společenská protože je to v podstatě historický pohled na vývoj společnosti a řeší to různé společenské poměry dějepise pochopitelně odehrává v čase a tady můžeme narazit prostě na různé pohled na věc a tady právě narážíme na ten pojem jako dějiny minulost a podobně v tom užším smyslu ty dějiny jsou vlastně vnímání času kde se něco děje A kdy to má nějaký vývoj smysluplný Eh je to vlastně takový modernější pohled na věc nebo když to opravdu vezmeme skrz ten vývoj lidstva tak spíše v těch jako dalších dobách je to vnímáno tak že to ten smysl plný vývoje když se podíváme třeba do antiky tak tam spíše převažuje cyklický přístup k času To znamená že vlastně nějaká Civilizace prostě dojde na vrchol a potom upadá A pak se to jakoby celé opakuje že řekněme hlavní jako snahou nebo tedy dané kultury a podobně je zpomalovat vlastně nějaký nějaký rozpad rozklad jo což současné době postmoderní době zase není tak docela neaktuální ale od dob středověku kdy se prosazuje křesťanský pohled na svět tak převažuje ten lineární pohled to znamená že ty dějiny jdou odkaď někam A někam směřují Takže to je vlastně představa že ten vývoj je smysluplný a že ty jednotlivé události nepřicházejí náhodou ale že zatím něco je prostě nějaké směřování nějaký účel Je to něčím prostě dáno determinováno Tak jak teda Poznáváme minulost nebo respektive z čeho vycházejí tedy dějepis září dějepis si historici eh pochopitelně čerpají z Pramenů a ty druhu Nicméně rovnou si řekneme že pro toho historika je primární pramen a už to tady bylo řečeno Písemný Jo to vlastně zkoumá psané dějiny ono Ostatně ten pojem historie zase v užším významu znamená vlastně ty psané dějiny proto se také používá prehistorie a to je vlastně to předtím to znamená předtím starověkém To je právě to období pravěku a hloub a hloub kdy ty písemné záznamy prameny informace Prostě nejsou Nicméně pochopitelně historik pracuje s širokou škálou širokou paletou Pramenů kromě těch písemných jako jsou hmotné jako jsou obrazové audiovizuální tradiční ve smyslu prostě tradice se ústní formou traduje A toto všechno dává dohromady Ale primární to znamená V prvé řadě je to ten pramen Písemný naopak třeba Archeologie pracuje s prameny hmotnými a takový kýžený stav je spolupráce To znamená že ty poznatky se doplňují konfrontují a mělo by to vést jako k lepšímu poznání té minulosti jak to bylo i když pochopitelně s tím je vždycky potíž potíž je prostě interpretací s výkladem nasbíráme nějaká fakta ovšem potom musíme z nich něco vyvodit a tady prostě se po staletí setkáváme jako s různými problémy s tím a jsou to problémy jak teda nedokonalosti nebo nedostatku těch Pramenů tak i třeba záměrné manipulace kdy je ten výklad prostě plní nějaký úkol nějaké zadání Děje se ve smyslu nějaké ideologie a tím je samozřejmě ovlivněn můžeme odlišovat vlastně lidi subjektivní To znamená že každý ten historik každý ten kronikář třeba když to vezme středověku je prostě nějaká osobnost člověk z masa a kostí a prostě něco vnímá po svém má nějaký světonázor ale právě je to i to že je může být pod nějakým vnějším tlakem své víry ideologie které slouží a podobně jo takže se setkáváme s tím že v podstatě od začátku vždycky je to něčím lehce ovlivněné moderní historiografie se snaží tomuto vyhnout to znamená aby před dveřmi své kanceláři nebo studovny ten historik zanechal svojí osobnost a svoje Vyznání a podobně a pracoval pokud možno objektivně což ovšem jako v nějaké úplnosti a absolutně naplnit lze jenom těžko Tak tím se dostáváme k pojmu kritické dějepisectví ono už se to rodí trochu v antice u herodota to znamená prostě vůbec v době kdy se nějaký jako pojem vědy jako takové to znamená představa že a požadavek spíše že ten vědec obecně eh by měl být jako čistě racionální a prostě nenechat se tímto ovlivňovat pracovat kriticky to znamená srovnávat ta data ty prameny dohromady ne hnedka všemu uvěřit ale prostě hledat další a další aby si prostě ověřil že ten jeho zdání nebo ten jeho pocit se zakládá na nebo jeho úsudek že je opravdu něčím podložen tak můžeme sledovat dějiny dějepisectví jaké jako principy jaké přístupy jako vládli jak se to proměňovalo takže budeme ještě hovořit o osvícenství kdy vlastně se rodí opravdu ten moderní přístup jo ale záhy přichází romantismus kdy lidé řeší věci citově a kde ty výklady jsou výrazně ovlivňovány nějakými jejich Nacionální mi nacionálním cítěním svými zájmy takže pak Jsou to takové jako Palackého interpretace hodných Slovanech a ošklivý germán a tak pak přichází pozitivismus který je vlastně asi Krajní opak který vlastně neuznává žádný konstrukt žádný výklad a prostě říká pouze fakta a fakta Fakta Co je pozitivní zjistitelné ovšem takové dějepisectví potom vlastně se dá velmi špatně číst protože to už je jenom opravdu jako výčet nějakých informací a chybí tam nějaké to zobecnění nějaký ten výklad takže i to se dále přehodnocuje moderní nebo moderní V tomto smyslu nevhodný pojem ale řekněme v průběhu 20 století tak můžeme slyšet jako slyšet číst vnímat prostě Návraty postupné na střídající se obou těchto přístupů to znamená nějakých novo pozitivismu a podle toho zase přicházejí prostě období kde se více sází na nějakou intuici kdy se volá po návratu příběhu jako základního principu prostě přístupu k minulosti jako vyprávění těch dějin a tak bychom mohli pokračovat Tak co se teda v tom dějepisectví děje o té moderní doby Rozhodně je také to že se rozšiřuje ten zájem a vznikají různé jako pod obory dějepisectví takže už to není jako v té antice nebo ve středověku kdy převažuje opravdu politicko vojenská historie ale ten zájem se začíná rozšiřovat i na další fenomény další oblasti takže máme dějiny umění dějiny hospodářské dějiny právní eh a další a další obory vlastně jakékoliv lidské činnosti vlastně můžeme vidět v tom historickém vývojovém kontextu Tak teďka k tomu pojmu Moderní dějiny co si tedy pod tím představit Tak ty pohledy jsou různé ale my budeme vycházet z toho že Moderní dějiny začínají osvícenství což je doba kdy opravdu jako se definují různé teorie přístupy k světu člověku ke státu a podobně které v mnohém platí dosud kdybychom hledali datum tak je to vypuknutí francouzské velké francouzské revoluce kdy je snaha tyto ideály naplnit ale začít musíme už o něco dřív kdy vůbec tyhle myšlenky a požadavky vznikají můžeme odlišovat raně Moderní dějiny což teda bude právě jako to 18 století 19 Moderní dějiny což by bylo zhruba to 20 soudobé dějiny které jsou zpravidla definovány Takže je to doba jako na kterou máme už pamětníky Jo to znamená vlastně něco zažitého to znamená je to minulost ale kterou si jako významná část té populace sama pamatuje Tak když se podíváme co se dělo od toho 18 století do současnosti tak tady máme dva dvě ri dva fenomény století 19 20 a potom teda opravdu těch soudobých dějin přičemž se používají nebo se můžete setkat s pojmy dlouhé století a krátké století přičemž to 19 je právě to dlouhé protože jako ta éra ohraničená dvěma přelomovým mezníky začíná už právě tou francouzskou revolucí která začíná Na Sklonku 18 století a končí až první světovou válkou jo že to je nějaká kontinuální doba která Je přerušená až vlastně v tom roce 1914 tedy už docela v pokročilém století 20 a oproti tomuto 20 století když bychom to měli brát jako nějakou historickou éru Tak začíná tím předělat první světové války a končí rozpadem tedy socialistického bloku pádím železné opony a to je ještě před skončením 20 století to znamená v tom roce 89,90 No a potom přichází opravdu už to jsou dobré to znamená od těch 90 let dál vstříc současnosti tak moderní dějinách se pracuje s určitými i zeměpisnými pojmy západ východ v trochu jiném smyslu než to bylo dříve že tam už nejde o nějakou Západní východní církve ale spíše Západní Východní Evropu pochopitelně tady mluvíme o pohledu jako naše jo ale zase v celosvětovém měřítku To je také západ východ 3 svět jo ale vždycky dobré si uvědomit Jako odkud na to hledíme že japonské dějepise z té bude určitě dosti jiné a ta struktura prostě bude vypadat jinak Jo že je to pohled prostě střední Evropy který samozřejmě má blízko v něčem Já nevím k Francii nebo k jiným evropským zemím a už třeba ty Američané na tom budu koukat do stejnak co je podstatné a co méně a vůbec jako ten ten pohled ten úhel prostě ta jejich perspektiva tak a vůbec Můžeme rozlišovat jako šířit toho pohledu jestli se snažíme vlastně zachytit to podstatné třeba celosvětově nebo i v rámci té Evropě Je to pořád hodně jestli jsou to obecné dějiny světové tedy anebo jdeme jako konkrétně na dějiny nějakého národa nebo klidně tedy regionu jo což taky vlastně zase je fenomén to znamená nezůstávat jenom v takovém tom obecném širokém kontextu ale snažit se jako zachytit každodennost něčeho obyčejného jako najít prostě roli a osud a příběh obyčejného člověka právě v těch dějinách jak vnímá on ty velké dějiny což třeba příklad U nás se děje už někdy na břehu 19 století kdy se začínají studovat paměti Jana Babáka Což byl Sedlák prostě ve Středních Čechách a tam je velice zajímavé že on jako napoleonské války a prostě tuhle dobu co prožil vidí úplně jinak než řekněme velcí dějepis si takové té řekněme oficiální úrovně Tak můžeme se posunout dál a to je tedy nějaký úvod do toho osvícenství jako doby která teda stojí na začátku moderních dějin tak co tam svítí Proč osvícenství bude osvícený A co je to světlo takže to světlo je poznání to světlo je Rozum a je to vymezení se proti předcházející zejména toho baroka které oni vnímají že zbožné že tvá že ty lidi udržuje v nějaké posvátné hrůze a potom ti mocní kteří jak svědí o co jde tak mohou těmi lidmi lidmi manipulovat jo Takže tady vlastně to založené na nějaké jako představě a chce se říct jako skoro víře že pokud lidé budou sdělení a budou používat rozum tak se osvobodí a že ten rozum je vlastně lék na všechno Jo tohle to je vlastně taková ta jako výchozí myšlenka toho tak přehodnocuje se bůh jeho postavení Jeho povaha mnohdy z toho jako vše Boha sestává pouze první hybatel někdo kdo stvořil svět ale dále do jeho dění nezasahuje No a tak dále Každopádně pokud řeknete že rozum je ten základ tak to pochopitelně napomůže rozvoj věd V této době nebo Visí v tom 18 století jsou to primárně přírodní matematika fyzika dále když se rozvíjejí vědy tak z toho potom pochází nejrůznější vynález je to té doba prostě překotného rozvoje a stojí to na začátku prostě přelomové doby průmyslové revoluce která ten svět opravdu globálně změní a to nejenom že se toho víc vyrábí ale Mění se krajina Mění se jako společenský obraz nebo jako vznikají celé nové společenské vrstvy dělnická třída Burešová Asie ale i třeba střední vrstvy prostě v učitelů úředníků a podobně takže opravdu to má naprosto Osadní vliv na podobu světa tak pár věcí co to nějak bude ilustrovat ve Francii se v průběhu 18 století objevuje skupina takzvaných encyklopedií kteří stojí právě za velkou encyklopedii jejich jejímž cílem je shromáždit dosavadní poznání aby se od něj mohli odrazit právě k něčemu novému bádání a poznávání právě jako dalších a dalších věcí stojí zatím Denis d'idro jako hlavní osobnost pozitivní nepochybně myšlenky osvícenství je požadavek tolerance tolerance Vyznání prostě čehokoliv Svoboda myšlení slova projevu johnlock už Na Sklonku 17 století přichází s požadavkem tedy práva na soukromé vlastnictví což je další z předpokladů pak té průmyslové revoluce bohatství není pokládáno za hřích nebo něco jako nemístné Pokud tedy člověk k tomu dospěje svými schopnostmi a poctivě tak je to jakási morální jako je to jakési morální východisko k tomu že skutečně ti lidé mohou podnikat naplno a ten kapitál o tom věnovat prostě do nějakých netušených pokračování rozvoje a tak dál bohatí a vytváření průmyslových impériem chilli stojíme vlastně v počátcích kapitalismu jo takže i poté jako hospodářské ekonomické stránce se ten svět dramaticky proměňuje Charles De montesquieu mladší loků francouzský kolega formuluje vlastně požadavek rovnosti lidí před zákonem že lidé se nerodí sobě rovný ale předtím zákonem je takový měly být to znamená žádná aristokracie lid delni kolik vládnoucí ale prostě jak si má se měřit jedním metrem všechny příčiny což do té doby rozhodně nefunguje píše knihu o duchu zákonů a tam mimo jiné vlastně formuluje nějakou představu nějakou koncepci moderního státu který má mít dělenou moc takzvaně má tam být dělba moci to znamená nemá tu moc mít v rukou jeden monarcha jeden absolutistické ty moci mají být oddělené má být moc výkonná zákonodárná soudní a to je něco co stojí v základu i současný demokratický států jako je Česká republika Jo to znamená aby tam byla prostě nějaká kontrola a někdo se té moci nechodil moc zrod občanské společnosti jo nepochybně důležitá součást Co to znamená že tam není Prostě aristokracie vládnoucí plnoprávné a pak ti ostatní podání ale že a antického Řecka kde ale to bylo prostě omezené na ty Athény a prostě na ty obce což byla vlastně města a týkalo se to jenom plnoprávné občanů tak prostě jako ta koncepce že lidé kteří tvoří prostě ten stát se mohou podílet na té moci jsou občany mají volební právo takže minimálně Tímto mohou do toho vchodu zasahovat volit tím vlastně za sebe vysílat zástupce poslance někoho poslat za ně dneska občanská společnost znamená jako ještě mnohem víc to znamená je to jako zájem o to co se děje že občanské aktivity to znamená prostě nějaké reakce Pokud tě to není Pasivita ale naopak aktivní přístup že když je něco špatně Tak prostě ten obyvatel má právo se k tomu nějak vyjádřit protože je právě tím občanem No a další a další věci které tady v tom základu rozhodně stojí také misi více řekněme tedy v pokračování příští kapitole kde budeme mluvit o velké francouzské revoluci jako o v prvním pokusu vlastně tyto myšlenky a další naplnit v praxi takže já myslím že pro dnešek už to stačilo Děkuji za pozornost Mějte se hezky a nashledanou